Maso nebo sója? aneb Souvislosti s ženskou plodností pohledem západu a východu 2. část

V minulém díle článku Sója nebo maso? jsem vám představila západní pohled na tuto problematiku. Můžu říci, že článek vyvolal mezi čtenáři bouřlivé reakce. A chci na úvod jeho pokračování zdůraznit, že v žádném případě tyto dva články nereprezentují názor, že vegetariánství je špatné. Cílem článku je přivést čtenáře k zamyšlení nad složením své stravy. Není totiž vegetarián jako vegetarián a není masožravec jako masožravec.

Východní pohled

V únoru 2016 jsem absolvovala vzdělávací seminář Akademie léčivé výživy na téma „Ženské zdraví“, který vedla Inga Bylinkina, jedna z ředitelek a lektorek celostních wellnes technik Academy of Healing Nutrition v New Yorku.

Protože se zajímám o vztah výživy a neplodnosti a způsoby jak výživou podpořit schopnost přirozeného početí, položila jsem Inze tyto otázky:

Jaký máte názor na konzumaci masa, sóji a sójových potravin ve vztahu k ženské plodnosti?

Je v pořádku nahrazovat bílkovinu masa bílkovinou ze sóji, když se žena snaží otěhotnět?

Dostalo se mi velmi obšírné odpovědi z pohledu východní filozofie a v souladu s učením TČM (tradiční čínské medicíny). Tato odpověď byla pro mě velkým AHA momentem a utvrzením toho, že informace, které předávám ženám, jsou správné.

V první řadě je nutno říci, že maso se ničím nenahradí, neexistuje skutečná náhražka masa.

                                                                                                                    Inga Bylinkina

Byť já sama vegetariánka nejsem, toto Ingy úvodní prohlášení mě, možná jako i vás, trochu nadzvedlo ze židle. Následné její vysvětlení mi však velmi brzy začalo dávat velký smysl.

Každá potravina má svou specifickou energetickou povahu. TČM tomu říká energetické vlastnosti potravin. Všechny potraviny od živočišných až po rostlinné, mléčné výrobky i různá sladidla mají svou energetickou charakteristiku a mají určitou teplotní povahu.

Rozsah působení teplot je od horké, zahřívající, neutrální, k ochlazující a studené. Tedy 2 stupně tepla, neutrál a 2 stupně zimy.

Každá z potravin se dá na této škále umístit do určitého místa s určitým teplotním působením, od jangového = horkého, až po jin, který je studený. Každý „stupeň“ je pásmo určitého rozsahu, které je pro každého člověka trošku jiné. Každý si musí ty své body najít a zjistit, jak na něho která potravina působí.

Všeobecně se ale dá říci, že přirozeně v přírodě rostoucí potraviny mají vyváženější působení a k těm, které jsou nejblíže ke středu, tedy neutrální, patří obiloviny, fazole, čočka a semínka.

Celkově živočišné potraviny a obzvlášť maso savců a drůbeže je silně jangové, takže ohřívá organismus a dodává mu okamžitou energii. Dodává nám ten pohon, pomáhá v pohybu, protože tito živočichové se pohybují stejně jako my.

I v rámci živočišných potravin a různých druhů mas, se energetické kvality mohou různit. Takže například maso, které má nejvíc zahřívající teplotní působení je jehněčí a zvěřina.

Potom máme živočišné bílkoviny pocházející z ryb, což jsou živočiši, kteří jsou chladnokrevní, protože žijí ve vodě. Ryby jsou celkově považovány za potravinu ochlazující až studenou, ale ze všech ryb žijících v oceánech jsou různé typy toho teplotního působení.  Ty, které jsou považovány za zahřívající, jsou losos a krevety.

Pak je tu kategorie zahřívající nebo-li teplé až ochlazující nebo-li chladné (ne horké nebo studené) a zde patří většina zeleniny. Většina zeleniny a ostatních potravin budou buď zahřívající, neutrální nebo ochlazující.

Většina listové zelené zeleniny bude chladivá. Naopak všechny tykve a dýně budou spíš zahřívající. Sója jako rostlina je považována za chladnou rostlinu, tudíž za ochlazující potravinu.

Když si vegetariáni v Evropě hledají náhradu živočišné bílkoviny, dívají se na problematiku převážně západním způsobem. Vytrhnou bílkovinu z kontextu a posuzují ji jen jako makronutrient. Náhrada bílkoviny masa za bílkovinu sójovou se ze západního výživového pohledu může zdát dobrá.

Pokud se na to podíváme východním pohledem, tak se bílkoviny jako makronutrient nacházejí rovnoměrně na celé energetické škále. Živočišné bílkoviny jsou spíše horké a rostlinné bílkoviny budou spíše neutrální, ochlazující až do studena.

Začíná vám to dávat smysl?

Pokud lidé, kteří přestali konzumovat maso nerozumí energetickému působení potravin a nechápou, jakým způsobem to celé vlastně funguje, tak často dělají to, že si horké živočišné bílkoviny nahrazují právě převážně ochlazující až studenou sójou. Pak dochází k tomu, že se příliš ochlazují a velmi rychle, jen v průběhu několika let se jejich organismus vlastně podchladí.

Chlad nás stahuje, my se choulíme do sebe a skutečnost, že jsme podchlazeni způsobuje i to, že se nám v těle usazuje vlhkost. Protože energie musí obíhat, musí plynout a pokud neplyne, dochází k usazování vlhkosti a ke stavům, že je nám pořád zima.

Pokud jste takový ten typ, že je vám spíš chadno a ještě jíte způsobem, který vás podchlazuje, tak chlad ve vašem organismu zůstává tak dlouho, až dochází k určitým energetickým stagnacím, a ty energetické stagnace potom vedou k různým zdravotním problémům. Nejtypičtější jsou nemoci spojené s nadměrným růstem tkání, jako cysty, myomy, nádory a na straně druhé množení určitého typu bakterií a všechny kvasinkové infekce.

U vegetariánů se často stává, že ti co dříve jedli maso a rozhodli se ho přestat jíst, protože se chtějí vyléčit, tak se jim ze začátku na rostlinné stravě daří moc dobře. Několik prvních let jsou velmi zdraví. Důležité je také zmínit, že jsou určité zdravotní stavy, které je většinou možné vegetariánskou stravou vyléčit a to jsou např. všechny záněty a zánětlivá onemocnění.

Pokud však vegetariáni nevědí, jak se vyvažují energetické procesy v jejich organismu, mají sklony se postupem let velmi ochladit a přicházejí zdravotní potíže.

Chce to nějaký čas, než člověk pozná svoji konstituci, chce to chvíli sledovat a něco si prostudovat, zrovna tak trvá nějakou dobu než pochopíme, jak nám fungují jednotlivé orgány, ale existuje poměrně jednoduchý způsob na to, jak to zvážit.

Podívejte se na to, jestli vám bývá více horko nebo zima. Pokud vám bývá většinou zima a to i tehdy, když jste dobře oblečeni, stanete-li se vegetariány, tak se jednoduše a rychleji podchladíte.

Existují také tělesné a konstituční typy lidí, kterým se přirozeně daří i když maso nejedí, když jsou vegetariáni. Jsou to lidé, kteří mají v těle více tepla, jsou více aktivní a energičtí.

Energetické působení je jeden z nejdůležitějších aspektů jedení sóji, které Inga uvedla. Další z věcí, kterou je třeba dobře chápat je fakt, že sója má také vliv na štítnou žlázu. Často se stává, že se u žen, které v hojné míře nahrazují maso sójou, vyvine snížená funkce šťítné žlázy, tzv. hypotyreóza.

Hlavní důvod, proč způsobuje sója ženám hormonální problémy, je tedy i z východního pohledu fakt, že jí jíme příliš mnoho. Mnoho žen pije sójové mléko, protože se domnívají, že je zdravější než kravské mléko. Maso a ostatní živočišné produkty jsou často nahrazovány sójovou bílkovinou ve vysoce zpracovaném provedení. I tato mince má však dvě strany.

Děkuji Inze za tento pro mě nový pohled, který mi jako výživové poradkyni chyběl a pokud si přejete připravit své tělo na zdravé těhotenství nebo hledáte potraviny pro podporu hormonální rovnováhy, zvu vás k vyzkoušení stravování podle Baby Friendly Diet^TM.