Proč dávám v práci výpověď? aneb Proč píšu tento blog?

Když jsem v březnu 2015 založila své webové stránky a začala psát blog, měl být tento článek jako první. Měl se jmenovat – Proč jsem začala psát blog? Dává to logiku, přeji si přece, aby můj blog četlo co nejvíce lidí, které moje téma zajímá, tak je fajn sdělit světu důvody proč to dělám a proč by zrovna moje články měli lidé číst.

Musím říct, že tato zdánlivě jednoduchá věc se pro mě stala menší noční můrou a od března ji odkládám. Pořád hledám nějaké rozumné důvody, proč to vše má zatím zůstat skryto, proč být pořád tak trochu anonymní i když jsem již mnoho ze svého soukromí odkryla ve svém příběhu.

Tento článek má však název „Proč dávám výpověď v práci?“ Ptáte se, jak to souvisí s tím, že jsem začala psát blog? Ano, souvisí to velmi úzce. Jsem momentálně na rodičovské dovolené, můj zaměstnavatel mi drží poměrně dobře placenou pozici. Já si však již delší dobu pohrávám s myšlenkou, že se tam nevrátím a půjdu svojí vlastní cestou.

Vlastně už půl roku někde vzadu ve svém podvědomí tuším, že se do původního zaměstníní nevrátím. Podnikám již třetím rokem při rodičovské dovolené a vím, že mám ostatním lidem co předat, a že když to po rodičovské rozjedu naplno, tak mě to uživí. Stále si však nechávám jakési zadní vrátka v podobě možnosti návratu.

Co mě tedy vedlo k tomu, že jsem se odhodlala tento článek napsat zrovna dnes? V posledních třech letech na sobě hodně pracuji, jak po profesní stránce, tak po stránce duchovní. Absolvovala jsem několik vzdělávacích kurzů – z těch nejlepších můžu jmenovat třeba Email academy premium, Miliónové impérium, Ženy ženám, Fertility Focus Telesummit, Podnikání z pláže, Amazing Selling Machine, Neurorestart 21 dní, Neurorestart Peníze a právě probíhající Neurorestart Emoce a další.

Moje doposud malá podnikatelská praxe a každý z těchto kurzů a programů mi otevřel v mnoha oblastech oči a přesvědčil mě o tom, že já můžu podnikat, můžu předávat lidem své zkušenosti a můžu uspět. Proč si tedy nechávám zadní vrátka? Co mě drží zpátky? Je to strach.

•      Strach z toho jestli opravdu uspěju,
•      Strach z toho jestli mě lidé přijmou.
•      Strach z toho jestli někoho bude moje vědění zajímat.

Znáte to asi všichni, každý máme z něčeho strach. I když nám intuice říká, že to bude dobré, vždy tam nahlodává malý červík, který říká: „co když….“ Mnoho mých přátel mi řeklo:

„No tak zkus podnikat při zaměstnání, dělej to dál jako vedlejšák, stejně jako teď když jsi na mateřské“

Dlouho o tomto řešení přemýšlím a nesedí mi to. Připadala bych si tak nějak pořád na útěku od jednoho k druhému. A dnes se staly dvě věci, které mě nakoply k tomu, abych konečně udělala radikální rozhodnutí.

Prvním impulsem byl jeden příspěvek na FB stránce pro účastníky kurzu Podnikání z pláže, kde si vyměňujeme své zkušenosti a vzájemně si pomáháme. Energie této skupiny je opravdu úžasná. Jedna z nových účastnic kurzu se rozepsala o tom, jak má asi pět témat a neví pro které se rozhodnout. Ptala se nás, kteří jsme kurzem již prošli, zda je dobré věnovat se několika věcem najednou a nebo se zaměřit pouze na jednu věc. Všichni co máme kurz již za sebou jsme se shodli na tom, že je potřeba se soustředit pouze na jednu věc a jít krůček za krůčkem za svým vysněným cílem.

A pak jsem si to uvědomila. Vždyť já ty své krůčky dělám taky jen tak napůl, protože pořád nevím jestli se náhodou v listopadu nevrátím do práce. Ano, opravdu nelze sedět na dvou židlích zároveň – musím se rozhodnout.

Druhý kopanec přišel vzápětí, když jsem si pustila druhé video z právě probíhajícího programu Neurorestart Emoce, na téma MŮJ ŽIVOT. Úkolem tohoto dne bylo udělat si jasno v pojmech HODNOTY, PRIORITY, MOTIVACE a ZÁMĚRY.

Své životní hodnoty mám již nějakou dobu jasně stanovené, mám i silnou motivaci a jasný cíl, tedy záměr. Mojí prioritou, tedy tím co právě teď urgentně řeším je právě práce. Co mě a mé děti bude živit po rodičovské dovolené? Toto video mě konfrontovalo dvěma otázkami:

„Žiješ teď a tady své hodnoty?“

„Jsou tvé hodnoty, priority, motivace a záměry v harmonii?“.

Při odpovědích na tyto otázky jsem si jasně uvědomila, že je potřeba zavřít má zadní vrátka.

Mé hodnoty jsou svoboda, láska, růst (vzdělání), přispívání a bohatství. Při návratu do původního zaměstnání bych žila pravděpodobně velmi málo ze svých hodnot a tak trochu bych si lhala do kapsy. Moje priority, motivace a záměry by rozhodně nebyly v harmonii.

TAKŽE hluboký nádech a jde se do akce 🙂 Jdu dát výpověď.

Děkuji všem z FB skupiny Podnikání z pláže a JVČ za své uvědomění a vám děkuji, že jste dočetli až sem a snad vám tento článek pomůže při vašem životním rozhodování.

PS: Držte mi palce 🙂